Projekt Stromy

O stromech se toho dovíte nejvíc přímo od nich. V rámci našeho projektu jsme si každý vybrali jeden strom, který sledujeme a zaznamenáváme v průběhu roku. Začali jsme na konci minulého školního roku, takže teď na podzim je plno změn k pozorování. Kreslíme, zapisujeme, měříme, dotýkáme se, očicháváme, tu tam i ochutnáváme. A postupně se k tématu stromy přidávají další a další související aktivity.

vitraze z listu

 

Martinské rohlíčky – nejen matematika v praxi

Během listopadu se zabýváme matematikou. Kromě toho na tento měsíc připadá také Martinská slavnost. Letos jsme se rozhodli, že na ni upečeme tradiční MARTINSKÉ PEČIVO. Ukázalo se, že právě s matematikou to souvisí opravdu hodně. Vzali jsme to totiž pěkně od začátku – nákupem.

IMG_8721 – kopie IMG_8724 IMG_8742 IMG_8746

Rozhodli jsme se, že se rozdělíme do dvou dvou skupinek. Obě napříč ročníky, tak, aby starší mohli vypomoct mladším dětem. Podle receptu jsme si připravili nákupní seznam. Už toto bylo zajímavé. Kolik co stojí? Dá se koupit 20 dkg mouky? V jakých baleních se prodávají vajíčka? Po tréninku s Hejného měnou (papírové mince v příloze k pracovním sešitům z matematiky), jsme se skutečnými penězi vyrazili do obchodu. Stále v týmech (bez pomoci dospělých), domluveni, kdo bude mít co na starost. Bez větších problémů se nám podařilo zorientovat se v obchodě, zvážit citrony, najít máslo, mouku i droždí, zaplatit a přepočítat si vrácené peníze. 

IMG_8759 IMG_8762 IMG_8753 – kopie IMG_8765
Následovala samotná příprava těsta – čtení receptu, práce podle postupu, vážení a odměřování. Pravda, u bezlepkové varianty jsme se trochu potrápili. Díky porovnání obou těst už ale víme, jak lepek funguje a proč se jmenuje lepek 
Válení, krájení, plnění povidly, tvarování rohlíčků do tvaru podkov i potírání vajíčkem jsme si mezi sebou zase rozdělili a týmová práce nám šla pěkně od ruky.
Než se daly plechy s voňavými dobrotami z trouby vytáhnout, zabývali jsme se ještě chvíli účtenkami z obchodu. Všimli jsme si, že každá skupina koupila droždí od jiného výrobce a jak se lišila cena. Nebo jsme koumali nad zaokrouhlováním desetin na celé koruny.

Naše, ještě teplé, martinské rohlíčky chutnají výborně. Tvarem připomínají podkovy koně sv. Martina a kromě ingrediencí, které jsme do nich nakoupili, obsahují i plno matematiky, čtení, plánování, rozvoj sociálních kompetencí, finanční gramotnosti či jemné motoriky… a veliký zážitek 

První měsíc školního roku utekl jako voda

Od září jsou s naší partou dětí, teď už 1.-3. třída, dva průvodci – Pavla a Ivan a škola je jedno velké dobrodružství.

IMG_8388

Začali jsme epochou matematiky, které jsme se v různých formách věnovali celý měsíc. Připomněli jsme si věci z loňského roku a pokračujeme v tom, na co jsme už zvyklí – v Hejného matematice proložené dynamickými rytmickými pohybovkami (waldorfská pedagogika) díky nimž si zažíváme čísla celým tělem. Na výpravách chodíme násobkové řady, řešíme slovní úlohy, nebo příklady různě šifrujeme. Každý podle své pokročilosti postupuje v pracovním sešitě, ale taky matematiku hodně propojujeme s praxí, což děti baví nejvíc. Společně jsme vyrobili skutečnou a funkční kozu na řezání dřeva. Uplatnili jsme při tom měření, ujasnili si, jaké vztahy jsou mezi jednotkami míry, naučili jsme se kótovat, zjistili jsme, co je to pravý úhel a hledali ho ve svém okolí. A nařezali jsme vlastnoručně dřevo na oheň. Matika umí pěkně zahřát u srdce!

Věnovali jsme se samozřejmě ještě velké řadě dalších věcí. Prožili jsme dvě tradiční podzimní slavnosti – Michaelskou a Václavskou (pořádal ji již tradičně Klub Šalamounek, jaká to byla paráda se můžete mrknout tady na videu!). V různých formách (čtení, vyprávění, dramatizace) jsme se při té příležitosti setkali s legendami o králi Václavovi a jeho babičce Ludmile, pátrali jsme, co je to Den české státnosti nebo po výrazu “patron české země”.

Z kulturních akcí jsme vyrazili jsme na divadelní představení Šmodrcha, strávili dopoledne na zajímavém programu v městské knihovně a navštívili jsme výstavu chovatelů. Nejzajímavější byl ale výlet k manželům Jasanským do Brda u Luže (úspěch mělo přejmenování vesnice na Brno u Louže), kde jsme zjistili, co je to permakulturní zahrada a prozkoumali ji, seznámili jsme se s chovem koz a dokonce zkusili kozy podojit. Na závěr nás čekal program s muzikohraním. Zahráli jsme si na roztodivné nástroje, zazpívali. Nejvíc jsme si užívali bubnování a dirigování naší pomyslné kapely. Krom všeho výše uvedeného pokračujeme v angličtině (a brzy se připojí i naše oblíbená francouzština), hrajeme na pentatonické flétny, hodně času trávíme v terénu, kde pracujeme s mapou a buzolou. Naučili jsme se poznávat velké množství hub. V řece Doubravce máme místo, kam chodíme pozorovat raky.

Podívejte se na fotky 😉

 

Dobrodružství na Startovači skončilo radostně

dekujeme

Ze srdce děkujeme všem, kdo jste nás podpořili na Startovači! I po odečtení nákladů spojených s kampaní nám zůstane pěkná částka, za kterou nakoupíme vybavení a pomůcky pro školu a taky pro naše „školkové parťáky“ z Šalamounkova Dvorečku.

Přednáška o vývoji dítěte z pohledu waldorfské pedagogiky

prednaska waldorf

Srdečně Vás zveme na setkání, které mělo původně být spíš interní, ale rozhodli jsme se jej rozšířit na širší veřejnost. Pokud tedy máte v pondělí čas, přijďte mezi nás!
Paní Renata Krásová, která k nám přijede z Prahy, bude mluvit o tom, jakým vývojem si dítě prochází ve věku 6 – 15 let, jak na potřeby dětí v každém roce/ročníku reagovat v oblasti výuky a vzdělávání, jak rovnoměrně podporovat a rozvíjet myšlení, cit i vůli, aby dítě nebylo jednostranně zatěžováno. A v neposlední řadě, jak vše probíhá v praxi ve waldorfských základních školách.
Bude prostor pro dotazy.

Podpořte nás na Startovači!

startovac_logo
 

Spustili jsme crowdfundingovou kampaň, která by nám mohla významně pomoct s financemi školy i školky, s níž jsme úzce propojeni. Od září se stěhujeme na nové místo a budeme to potřebovat jako sůl.

Lidé, kterým náš projekt bude sympatický, nás mohou podpořit různými částkami. Buď jen tak, nebo za symbolické odměny, které jsme připravili. Budeme rádi, když si nějakou vyberete i Vy.
 
Podpoříte nás ale hodně i tím, že info o projektu rozšíříte mezi co největší okruh lidí. Čím víc se o nás bude vědět, tím větší jsou naše šance.
 

NA PROJEKT MRKNĚTE SEM 😉

 skupinova
Za jakoukoli formu podpory srdečně děkujeme!
 
 

Zápis do první třídy

Děti, které nastoupí od září do 1. třídy Svobodné školy Chotěboř, budou v následujícím školním roce oficiálně vedeny v režimu domácího vzdělávání. Je proto nutné zapsat je ke škole, kde bude jednou za půl roku probíhat přezkoušení. Spolupracujeme s chotěbořskou ZŠ Buttulova, proto doporučujeme prvňáčky zapsat právě tam.

Zápis dětí do 1. třídy proběhne v pátek 7. dubna 2017 od 14.00 do 17.00  v ZŠ Buttulova

Při zápisu uveďte, že dítě bude chodit do Svobodné školy Chotěboř.

Do 1. ročníku se zapisují všechny děti, které do 31. srpna 2017 dovrší šestý rok věku – tedy i ty, u kterých je zřejmé, že jim bude navržen odklad školní docházky.

Rodiče nebo jiní zákonní zástupci, kteří přicházejí s dítětem k zápisu do 1. třídy, předloží svůj občanský průkaz a rodný list dítěte.

Pro rodiče, kteří nemohou ze závažných důvodů s dítětem přijít k zápisu 7. dubna 2017 bude proveden zápis v náhradním termínu – v pondělí 10. dubna 2017 od 14.00 do 16.00.


Zároveň doporučujeme co nejdříve kontaktovat pedagogicko-psychologickou poradnu a domluvit si tam termín, čekací doby jsou velmi dlouhé! K tomu, aby ředitel školy mohl povolit domácí vzdělávání, je nutné vyjádření PPP. Nejbližší je v Havl. Brodě, ale je možné zkusit i Žďár n/S apod.

Přijít si ke čtení

Při výuce čtení na 1. stupni klasické školy je zažitý postup nácviku čtení od písmene, přes slabiky, slova až po věty. Pozornost je zaměřena zejména na trénování a zdokonalování techniky čtení. Existuje ale i jiná možnost, jak přivést děti k tomu, aby četly dobře a hlavě s radostí.

Čteme si, co koho zajímápísmena

Vychází z toho, že doba, kdy dítě dozrává ke čtení, je u každého trochu jiná. A také z předpokladu, že čtení není pouhou schopností znát písmena a díky nim zjistit, jaká slova jsou obsažena ve větě. Cílem čtení je jít pod povrch textu, porozumět mu, vnímat jej i s dalšími souvislostmi, poselstvími či ponaučeními. Odhalit i to nevyslovené. Schopnost dávat si přečtené do vztahu s vlastními zkušenostmi a prožitky. S tím samozřejmě postupně pracuje i klasický školní systém. My však odtud s dětmi ke čtení rovnou vycházíme, stejně jako řada dalších alternativních škol.

Epochy českého jazyka koncipujeme tak, že se děti postupně seznamují s jednotlivými písmeny. Ke každému novému znaku se pojí dynamické pohybové aktivity, příběh a krátká říkanka, v níž se dané písmeno často vyskytuje. Písmeno “K” se tak například stává kovářem s kladivem v ruce. Děti chodí společně po kruhu a odříkávají si například: Kladivem na kovadlinu, jenom kovář zná tu dřinu. Kovej, kovej, kováři, ať se dílo podaří. Koně vrané zapřahají, podkověnky nové mají. Pokaždé, když uslyší souhlásku K, mohou dupnout, tlesknout apod., čímž se učí identifikovat hlásku ve slově. Následně si do sešitu kreslí obrázek písmene K jako kováře.

Podobně se pak již známá písmenka procvičují. Vymýšlíme slovo začínající na dané písmeno tak, aby obsahovalo dané písmeno právě dvakrát, aby v něm bylo dané písmeno co nejvíce, aby na dané písmeno končilo… Máme ve třídě písmena vyřezaná z kartonu, která děti například dostanou do rukou za zády a hádají je podle tvaru, či písmena vystřižená ze smirkového papíru a nalepená na destičky (Montessorri pomůcky) – děti hmatem poslepu určují písmeno. Slova krokujeme, vytleskáváme nebo vyťukáváme počty hlásek a slabik. Pomocí předmětů nebo pohybů zaznamenáváme dlouhé a krátké slabiky. Hrajeme “autobus”, kde na poslední písmeno z předchozího slova vymýšlíme další. Písmenka máme na kartičkách, na dřevěných kolečkách i ve formě malované kamínkové abecedy. Z nich skládáme při různých příležitostech slova, která postupně čteme, a to klidně popředu i pozpátku.

Ve třídě máme vyvěšené říkanky k jednotlivým písmenkům a již zažité básničky si děti opisují do sešitu. Tím, že pracují s důvěrně známým textem, se jim písmenka sama od sebe spojují a děti je začínají číst.

I pro děti, které již před nástupem do školy písmena znají, tímhle vším znaky získávají nové vrstvy a prostřednictvím příběhu, rytmu, vizuálních, hmatových i pohybových vjemů si je opravdu hluboce prožívají a upevňují.

Příběhy, čtení a vyprávění jsou jednou z nejdůležitějších složek našeho programu. Každý týden zpravidla pracujeme s novou pohádkou. K příběhu se po několik dní vracíme, děti se pokouší jej převyprávět, případně sehrát jako divadlo nebo propojit s výtvarnou aktivitou. Ke čtení nerozlučně patří také schopnost soustředit se, všímat si detailů v textu, naslouchat i sdílet postřehy a zážitky.

A právě to je podle nás cesta, jak přistupovat ke čtení u malých dětí. Navést je k tomu, že čtení je klíč k fascinujícímu světu příběhů, informací a fantazie. Děti mají přirozenou touhu číst. Rozlousknout ten oříšek a přijít na to, jak. V podnětném prostředí není problém, aby si ke čtení dítě přišlo samo od sebe.

Naši žáčci se zájmem reagují na psané informace ze svého okolí. Všímají si nápisů a cedulí a s nadšením je čtou. Nemáme žádnou společnou čítanku, ale děti se s různými texty ve škole setkávají a mají logicky chuť i potřebu je přečíst. Úroveň čtení u našich dětí je různá. Některé si spojují zatím slova a jednoduchá sousloví, ale máme i prvňáčky, kteří zvládají delší texty psané velkými písmeny (už si třeba doma před spaním čtou knížku), někteří dokonce i malými písmeny, jež nasávají společně s látkou 2. ročníku. Respektujeme to a přistupujeme ke každému individuálně. Osvědčuje se také přizpůsobovat obsah textů zájmu konkrétního dítěte. Pracujeme na vybudování knihovničky v rámci třídy tak, aby děti byly s knihami v kontaktu. Ctíme to, že čtení by mělo od samého počátku přinášet radost a uspokojení a naším hlavním cílem je podpořit u dětí pozitivní vztah k němu.

Společné setkání pro stávající i budoucí žáčky

Akce pro stávající i budoucí žáčky, jejich rodiče i Vás, kdo chcete jen nakouknout, co a jak.
Toto pondělí – 20. března – od 16 hod. u Horního Mlýna. Průvodci pro příští školní rok chystají program pro děti, dospělí dostanou veškeré potřebné informace a budou mít prostor probrat vše, co je zajímá.
Chystáme se dělat oheň, pršet by nemělo. Holinky ale pro jistotu s sebou

horni mlyn

Na psaní jdeme trochu jinak

V řadě oblastí se ve Svobodné škole Chotěboř inspirujeme waldorfskou pedagogikou. Přístup k výuce psaní je jedna z nich. Odlišnosti jsou hned u psacího náčiní. Velmi dobrou zkušenost máme s barevnými voskovými bločky, jejich tvar a velikost ideálně podporuje správný úchop. Děti tedy začínají spíše s kreslením, než psaním písmen. S každým písmenkem se seznamují formou básničky nebo příběhu a zakreslují si jej do sešitu. Používáme velké sešity s čistě bílými stránkami. Děti kreslí písmenko nejdřív velké, postupně ho zmenšují, pokryjí jím volně třeba celou stránku a hledají pak nejzdařilejší tvary. To vše volně, bez linek a předepsaných znaků na začátku řádku. Cílem je, aby se dítěti tvar písmene zažil a dostal pod kůži, bez tlaku na vzorné napodobení předlohy. Tah voskového bločku nebo silné voskovky z přírodního včelího vosku je přitom do jisté míry shovívavější – písmenka vypadají pěkně, i ta, která by při psaní perem byla ještě kostrbatá. Psaní tak od začátku děti baví a přináší jim radost, zklamání z červeně opravené písanky u nás dítě nezažije, současně se přirozeně snaží o pěknou úpravu. Později se přechází na pastelky a pak na plnicí pero.

Píšeme voskovými bločky a voskovkami

Na rozdíl od klasické základní školy máme i obsah učiva rozložen trochu jinak. V 1. ročníku se s dětmi věnujeme nejprve tzv. “formám”. Jde o přesně daný tvar, obrazec, který se kreslí nejčastěji jedním tahem. Může obsahovat rovné i oblé čáry a být různě složitý. Kreslí se různými směry, pravou, levou i oběma rukama, což výrazně podporuje spolupráci obou mozkových hemisfér. Kreslení forem vede k uvolnění dětské ruky, zároveň dává základ pro budoucí studium geometrie a rozvíjí cit pro kompozici a orientaci v prostoru. Odtud se přejde k velkým tiskacím písmenům a zpravidla druháčci pak postupují přes písmena malé abecedy k psacímu písmu.

V tomto systému má dítě možnost zažít si jednotlivé tvary písmen postupně, zato s větší intenzitou. Řada dětí znaky písmen zná už při příchodu do školy. Společně si je tu dáváme do dalších souvislostí, písmenka ožívají jako hrdinové příběhů, vyvozujeme je z obrazů atd. Píšeme i venku – klacíkem do hlíny, křídou na chodník, skládáme písmena z různých předmětů a přírodnin. Díky tomuto prožitku a díky postupnému zjemňování motoriky pak žáci nové formy písma, včetně psacího, zvládnou velmi rychle. Množství času, které by dítě trávilo nad písankou v první třídě, se o rok později výrazně zkracuje.

Naši prvňáčci i druháčci k psacímu písmu plnicím perem teprve směřují. Už dnes jim však písmo dobře slouží. Tiskacím písmem napíší, co potřebují. Prvním jejich společným dokončeným projektem byla ručně psaná a ilustrovaná kniha, kterou vymysleli pro děti ze Šalamounkova Dvorečku. Ve věkově smíšené skupině zároveň nelpíme na žádném předem daném postupu. Vycházíme vstříc dítěti, které je už v 1. třídě připravené, vyzrálé a má chuť do znaků, na kterých třeba zrovna pracují o rok starší kamarádi.

Máte zájem o pravidelné informace o škole?

Formulář se odesílá, počkejte prosím...

Svobodná škola Chotěboř na Facebooku