V dalším prosincovém týdnu jsme měli již druhou narozeninovou slavnost v tomto školním roce. Je dobré, když se oslavy může zúčastnit aspoň jeden z rodičů, v lepším případě celá rodina. Při rituálu oslavenci přejeme, hrajeme a zpíváme mu písničky, čteme narozeninový příběh, předáváme dárečky.

Po delší době jsme také vyrazili zkontrolovat náš domeček do lesa a začali jsme barvit ovčí vlnu, z rouna si také tvořili míček metodou suchého plstění. Stále pokračuje epocha českého jazyka, každý týden tedy přibývají nová a nová písmenka, která zapisujeme a čteme. V době adventu si čteme různé vánoční příběhy, vyprávíme si o tradicích a zvycích. Některé si i zkoušíme. Také jsme začali experimentovat a manipulovat s papírovými „parketami“, se kterými pokrýváme podlahy dle určitých kritérií a požadavků. Pokusem a omylem se tak seznamujeme s rovinou, rozvíjíme prostorovou představivost a kombinatoriku žáků. Je to jedna z dalších Hejného metod. Vystřihovali vločky z papíru, kterými jsme zasněžili třídu a hráli na mráz – pomocí rozfoukávání modré tuše jsme malovali „na okna“. Ve vzniklých ornamentech jsme hledali asociativní obrázky a tvary.